Transformace není jen stěhování do nově postavených domků,
ale i návrat do přirozeného prostředí

LubosV květnu 2011 naši službu opustil pan Luboš a začal bydlet  v pronajatém bytě se svou družkou. Společně hospodaří a je na něm vidět, že mu nový způsob života vyhovuje. (Převzato z výroční zprávy Domova bez zámku).

Pokud si vzpomenete na pobyt v Jinošově, kde jste žil třináct let,  co se Vám vybaví?
„Jinošov – žádná volnost, tam jsme byli uzavření. Nemusel jsem nic dělat. Uměl jsem vařit, ale tam jsem to nevyužil.

Jak na Vás působilo, že jste byl uživatelem ústavu sociální péče?
„Cítil jsem se poznamenaný. Do rodného města bych zpátky nejel, každý by si ze mě dělal legraci. Na Husovce v Náměšti už to bylo ideální, nikdo mě s ústavem nespojoval“.

A jak se cítíte v novém bydlení?
„Jsem rád, že jsem tady a že už se nemusím stěhovat“.

Co sám považujete za důležité a jak se Vám nyní žije?
„Jsem svým pánem, sám si o všem rozhoduji. Tady už jsem spokojenej, tady už chci být do smrti.“

17. 4. 2012