Jedenáct klientů se v Šanově už cítí jako doma

Dva domy s chráněným bydlením vyrostly v roce 2010 na kraji Šanova v místech, které se dnes zaplňuje dalšími rodinnými domy. Spokojeni tu jsou jak klienti, kteří mají k dispozici vlastní zahrádku a krásně vybavené pokoje, tak i místní. 

Mezi Šanováky se už dva roky úspěšně začleňuje jedenáct obyvatel z chráněného bydlení na kraji vsi. Ti do obce přišli z ústavu sociální péče pro zdravotně a mentálně handicapované v Břežanech. Ve dvou rodinných domcích se teď snaží co nejvíce se přiblížit běžnému životu a získat tak návyky nutné ke zcela samostatné existenci. V Šanově jsou spokojeni samotní klienti zařízení a jejich asistenti, přítomnost nových obyvatel ve vsi si ale po počáteční nedůvěře pochvalují i místní.

„Jsme moc rádi, že chráněné bydlení zakotvilo právě v Šanově. A vůbec bychom se nebránili případnému dalšímu rozšiřování. Ze začátku se na klienty, kteří sem přišli z Břežan, dívali místní poněkud s nedůvěrou. Postupem času nám ale sami klienti chráněného bydlení dokázali, že si tuto cestu života zaslouží. Teď už jsou platnými obyvateli obce, pomáhají jak na obecním úřadu, tak i v domácnostech místních lidí, chodí na kulturní a sportovní akce... Snažíme se navzájem vycházet vstříc," popisuje starosta obce Petr Škarek.

Právě on byl přitom hlavní postavou, která nejvíce pomohla lidem s mentálním postižením se začleněním do života v obci. „Pan starosta začal vodit naše klienty na akce, dokázal ostatním, že se s nimi dá normálně mluvit, nabídl jim lehčí práce na obci i doma. Teď už naši klienti pomáhají místním lidem v domácnostech, třeba při úklidech, s mytím oken, ryjí zahrádky a podobně. Dostanou za to nějakou korunu, mají náplň dne, ale především se tak nejlépe sžijí s místními. Řada z nich je už navštěvuje i tady u nás v chráněném bydlení," vypráví asistentka Alena Ambrožová.

Do chráněného bydlení ve dvou nově vybudovaných rodinných domcích se z ústavu v Břežanech mohli přestěhovat lidé, kteří prošli zkouškami sebeobsluhy. „Kapacita je momentálně naplněna, je tu jedenáct klientů ve věku od sedmadvaceti do dvaašedesáti let. V jednom domku bydlí po dvou na pokoji, v druhém má každý z bydlících samostatný byteček s kuchyní a sociálním zařízením. Jsou schopni se o sebe sami starat. Asistentky tu také s nimi nejsou neustále, ale jen přes den," doplňuje další z asistentek Pavla Nováková.

Přestože klienti chráněného bydlení nejsou po právní stránce svéprávní, právě chráněné bydlení je v jejich současném životě nijak neomezuje. „Někteří třeba sami jezdí autobusem ke svým rodinám, chodí si sami nakupovat nebo jezdí na kulturní akce, společně vaříme... My sami jsme se s klienty natolik sžili, že je bereme jako své děti. Máme prostě ke svým vlastním dětem ještě jedenáct dalších, i když jsou to už všechno dospělí lidé," dodává Ambrožová.

Dalším stupněm k osamostatnění klientů je takzvané podporované bydlení. „Tam už asistenti dochází jen občas. Věřím, že někteří z našich klientů budou třeba za další rok takového života schopni," uzavírá Nováková.

Zdroj: Znojemský deník
Autor: Daniel Smola
29.04.2012 14:28