Služby pro osoby s mentálním postižením na Krnovsku (Slezská Diakonie)

Příklad dobré praxe – oblast 10. Komunitní systém a spolupráce s jinými organizacemi

V tomto textu bychom se chtěli podělit o příklad realizace komunitních služeb pro osoby s mentálním postižením na Krnovsku. Níže popsaná praxe bourá všechny dosavadní předsudky o tom, že spolupráce města, příspěvkové organizace zřizované krajem a neziskové organizace je téměř nemožná, v lepším případě pak velmi komplikovaná.

Výchozí situace:

Slezská diakonie je nestátní nezisková organizace poskytující sociální služby široké škále potřebných osob. Jedná se o osoby se zdravotním postižením, seniory, osoby bez přístřeší, rodiny s dětmi a další osoby v náročných životních situacích. Od zahájení své činnosti v roce 1990 se kontinuálně věnuje podpoře osob se zdravotním postižením v oblasti jejich sociálního začleňování, a to zejména realizací komunitních typů služeb. Slezská diakonie působí v celém Moravskoslezském kraji, v Brně a částečně i v kraji Olomouckém.

Slezká diakonie vstoupila na území města Krnova v roce 1998. Svým příchodem začala reagovat na potřeby obyvatel s mentálním postižením a kombinovaným postižením. Postupně vybudovala provázaný systém podpory od dětí až po dospělé lidi. To znamená, že o tyto občany s postižením je postaráno od narození do stáří, a to ve všech potřebných oblastech, jako je aktivizace, bydlení, pracovní rehabilitace, využití volného času, zajištění kontaktu s běžným prostředím a kontaktu se svými vrstevníky. Prioritou byla spolupráce s městem Krnovem, jehož zástupci byli vtahováni do aktivit středisek a seznamováni se zásadami a hodnotami  diakonie.

Spolupráce s jinými poskytovateli a městem se po roce 2005 legitimně přesunula na půdu komunitního plánování sociálních služeb, kde byly potřeby uživatelů diskutovány v pracovní skupině „Lidé se zdravotním postižením“. Výstupem několikaleté spolupráce všech tří výše uvedených subjektů je funkční systém podpory osob se zdravotním postižením na území města. Více bychom se chtěli rozepsat o příbězích lidí, kteří celý život strávili za zdmi ústavních zařízení velkých zámků a teď bydlí ve svých bytech. Tito lidé převzali odpovědnost za svůj život, zvládají péči o sebe i bydlení, chodí do práce, chráněných nebo sociálně terapeutických dílen. Toto všechno by se nepodařilo bez potřebné spolupráce ústavního zařízení Harmonie, města Krnova a námi poskytovaných služeb.

Způsob řešení:

Začněme tedy postupně a zaměřme se na bydlení. Když jsme v roce 1999 otevřeli chráněné bydlení v Široké Nivě, klientelou byli převážně lidé z ústavních zařízení zámků v Jindřichově a Hošťálkově. Předpokladem pro úspěšný přechod uživatelů z ústavu do chráněného bydlení byla pravidelná komunikace mezi ústavem a chráněným bydlením na několika úrovních. Prvním nezbytným krokem bylo manažerské rozhodnutí ředitele ústavu - vytipování klientů ústavu pro přechod do služby chráněného bydlení. Toto rozhodnutí bylo pro celý proces klíčové, jelikož častý kontakt nových obyvatel chráněného bydlení (bývalých klientů ÚSP) s jejich přáteli v původním ÚSP motivoval ke změně i je. Chtěli také zkusit „žít jinak“. A dveře z ústavu se začaly pomalu otevírat.

Klienti chráněného bydlení se seznamovali a učili návykům, které v podmínkách ústavu nezažili. Učili se nakupovat, vařit, starat se o svůj pokoj, nejdříve s velkou podporou asistenta, pracovníka chráněného bydlení, postupně se však míra pomoci zmenšovala. Hned od samého nastěhování do chráněného bydlení jezdili klienti za prací nebo do služeb, které nabízely alternativu práce ve formě pracovních terapií, do města Krnova. Stávali se samostatnými ve všech potřebných oblastech a po několika letech začali volat po svém vlastním bydlení.

Službu podpora samostatného bydlení jsme uživatelům, kteří se postupně z chráněného bydlení stěhovali do bytů v komerčním nájmu ve městě Krnově, začali poskytovat od roku 2005, a to nejdříve jedné uživatelce, v následujícím roce přibylo dalších 7 nových uživatelů, kteří bydleli po dvou a třech ve vícepokojových bytech. V období potřeby přechodu klientů z chráněného bydlení do vlastních bytů začal sehrávat svou úlohu třetí významný partner, a to samotné město Krnov. To velmi dobře reagovalo na potřeby naší organizace, jelikož Slezská diakonie se od samého počátku aktivně podílela na komunitním životě ve městě, což byla dobrá výchozí pozice pro jednání i další spolupráci.

Proběhlo několik schůzek. Nejdříve s vedením města (místostarosta a vedoucí sociálního odboru), po té pak s vedoucí správy majetku města, která vytipovala pro naši první klientku vhodný městský byt na Albrechtické ulici. Dobrá zkušenost města jako pronajímatele bytu s nájemníkem, který přišel do bytu z chráněného bydlení, byla rozhodující pro další spolupráci. Uvědomujeme si, že rozhodujicím faktorem byl rovněž fakt, že ve vedení města byli lidé, kteří vnímali problematiku lidí s postižením a byli nastaveni pro jejich začleňování do společnosti. Dále měli jistotu, že návazné služby, které tito lidé potřebují, jim budou nablízku.   

Město Krnov mělo v plánu rekonstruovat bývalou zemědělskou školu a vybudovat malometrážní byty, a proto začala jeho intenzivnější součinost se všemi zainteresovanými stranami. Město slyšelo na potřebu transformace, znalo práci Slezské diakonie, bylo otevřené spolupracovat a reagovat na potřeby našich uživatelů. Během roku 2008 převzala Slezská diakonie od města 8 bytů na Opavské ulici, v roce 2011 další byty na ulici Staré (rekonstrukcí vybydlených domů viz příspěvek níže). Tímto došlo k významnému přispění města Krnova a naší služby k procesu transformace ústavní péče v Moravskoslezském kraji.  Současně jde o průběžné naplňování dokumentu Návrhu cílů a opatření střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb města Krnova zpracovaného metodou komunitního plánování. Cíl má přímou návaznost na zmíněný proces transformace ústavní péče v Moravskoslezském kraji.

Městské nájmy jsou oproti komerčním nájmům pro uživatele služby cenově dostupnější. Nájemní smlouvy v jednotlivých bytech podepisují samotní uživatelé, a to vždy na dobu šesti měsíců. Tuto dobu vnímáme pouze jako formální opatření, kterým se město chrání proti neplatičům nájmu. Výhodou pro uživatele je možnost přihlásit se v rámci tohoto nájmu k trvalému pobytu, s jistotou dlouhodobého nájmu a v případě potřeby s tím spojenou možností vyřídit si příspěvek na bydlení, který je vázán na trvalý pobyt žadatele.

Výsledek změny:

K červnu 2012 poskytujeme v Krnově podporu 20 uživatelům, kteří žijí v 16 bytech (8 bydlí ve dvojici a 12 jednotlivě). Všichni uživatelé služby se postupně přestěhovali do městských nájmů a bydlí v objektech, ve kterých bydlí i jiní nájemníci, kteří nevyužívají služeb Slezské diakonie, což znamená, že jsou začleněni mezi většinovou  populaci.

Na většinu bytů má Slezská diakonie dispoziční právo, kdy při každém prodloužení nájemní smlouvy uživatele nás kontaktuje pověřená pracovnice města a zjišťuje stanovisko Slezské diakonie k nájemnímu vztahu. V případě záporného stanoviska by město Krnov nájemní smlouvu neprodloužilo. Doposud Slezská diakonie zaujímala ve všech případech kladná stanoviska. Dále vnímáme, že město Krnov získalo v uživatelích služby nájemníky s dobrou platební kázní.

Na závěr bychom rádi podotkli, že k rozšíření služby Podpora samostaného bydlení docházelo také z důvodu, že uživatelé mají možnost žít způsobem života běžného člověka. Využíváním jiných služeb v rámci provázaného systému získávají pravidelnost v denním režimu, který je založen na radostech i povinnostech každého z nás.

Vnímáme, že provázanost služeb pro lidi s mentálním postižením, která byla v Krnově a blízkém okolí vybudovaná, je velmi potřebná a eliminuje mnohé negativní projevy i situace, ke kterým by u uživatelů mohlo docházet.

Doporučení a zkušenost:

Co bylo pro nás zásadní:

  1. -       otevřená komunikace všech zúčastněných stran, jasně nastavená pravidla
  2. -       osobní nasazení konkrétních lidí, někdo je vždy iniciátor
  3. -       aktivní účast na komunitním plánování ve městě
  4. -       pozitivní prezentace každého malého dosaženého úspěchu – společná práce všech.

 

Zároveň jsme se setkali i s obtížnými momenty:

  1. -       počáteční obavy zúčastněných, musí být motivátor
  2. -       největším nepřítelem jsou komunikační šumy
  3. -       důraz na pozitivní vlastní zkušenost – např. pečlivý výběr prvních nájemníků v bytech města a jejich podpora v roli nájemníka bytu 

Údaje o sociální službě:

Slezská Diakonie

NOE Krnov, Bruntál, podpora samostatného bydlení

Hlubčická 146/8, Krnov

Posláním služby podpora samostatného bydlení NOE Krnov, Bruntál je umožnit lidem s mentálním postižením a duševním onemocněním žít samostatně ve vlastním bytě i v situaci, která vyžaduje pomoc jiné osoby. Podporujeme uživatele služby v oblastech bydlení, stravování, hospodaření, vyřizování běžných záležitostí, využívání dostupných služeb a informačních zdrojů a v komunikaci s okolím tak, aby mohli bydlet dle svých představ ve svém bytě.

Služba podpora samostatného bydlení je terénní službou. Je poskytována na území Krnova a Bruntálu, nejčastěji v bytech klientů (nejde o byty spravované službou), a to v pracovních dnech mezi 8 až 20 hodinou. Všichni klienti bydlí v městských nájemních bytech. Někteří z nich tyto byty získali prostřednictvím městského pořadníku, jiní uspěli ve výběrovém řízení obálkovou metodou. Převážná část klientů je zapojená do procesu transformace ústavní péče v Moravskoslezském kraji, to znamená, že přicházejí ze služeb DOZP Moravskoslezského kraje.

Kontakt:

Bc. Šárka Gaudková, metodik pro sociální práci

Tel.: 737 702 896

E-mail: s.gaudkova@sdk.cz

www.slezskadiakonie.cz

Materiál k příkladu:

Článek z Krnovských listů, číslo 16, ročník 14, 12.8.2011;