ANALÝZY

Analýza dopadu reformy psychiatrické péče
Tato analýza zkoumá dopady realizované reformy psychiatrické péče na jednotlivé pilíře sociální politiky. První část obsahuje popis jednotlivých pilířů sociálního zabezpečení ve vztahu k osobám s duševním onemocněním. Druhá část identifikuje dopady opatření reformy psychiatrické péče do osmi definovaných oblastí. Ve třetí části jsou formulována doporučení pro další realizaci reformy psychiatrické péče.

Analýza podpory DI prostřednictvím asistivních technologií
Tato analýza prezentuje zejména výsledky dotazníkového šetření mezi poskytovateli sociálních služeb se zaměřením na využívání asistivních technologií klienty ve službě i mimo ni. Identifikuje oblasti, ve kterých jsou asistivní technologie používány nejvíce a ve kterých nejméně, zkoumá rozdíly mezi jednotlivými formami sociálních služeb i cílovými skupinami.

Analýza legislativy v praxi z pohledu podpory zaměření na podporu nezávislosti osob se zdravotním postižením
Analýza legislativy v praxi z pohledu zaměření na podporu nezávislosti života osob se zdravotním postižením se zabývá podporou nezávislého života osob s tělesným, mentálním nebo smyslovým postižením, osob s duševním onemocněním či osob s kombinací těchto zdravotních postižení.

Analýza legislativy z pohledu podpory nezávislosti osob se zdravotním postižením
Analýza mimo jiné dává doporučení na úpravu legislativy v jednotlivých oblastech a případně, pokud to bylo možné, navrhuje změny konkrétních zákonů a vyhlášek.

Analýza nákladů transformace u vybraných zařízení
Tato analýza podává výsledky zkoumání tří vybraných organizací v období transformace. Jedná se o Domov Dědina Opočno, Domov bez zámku, Zámek Nová Horka.

Analýza násilného jednání na osobách se zdravotním postižením v rámci pobytových sociálních služeb
Tato analýza představuje výsledky kvalitativního výzkumného šetření na téma násilí na lidech se zdravotním postižením v rámci pobytových sociálních služeb včetně prevence a způsobů řešení. Výzkumné šetření je provedeno metodou rozhovorů se zaměstnanci a klienty pobytových sociálních služeb a analýzou vnitřních pravidel poskytovatelů sociálních služeb, kromě toho jsou zahrnuty dostupné statistiky z Kanceláře veřejného ochránce práv a Policejního prezidia. V závěru analýzy jsou navržena opatření státu pro snížení výskytu násilného jednání v pobytových sociálních službách.

Analýza systému vzdělávání sociálních pracovníků se zaměřením na téma deinstitucionalizace sociálních služeb
Analýza prezentuje výsledky výzkumného šetření mezi vysokými a vyššími odbornými školami zaměřenými na výuku sociální práce (členy Asociace vzdělavatelů v sociální práci). Šetření je zaměřeno na začlenění tématu deinstitucionalizace sociálních služeb do výuky v rámci studijních programů/oborů sociální práce. Výzkum je proveden metodou dotazníkového šetření, analýzou sylabů jednotlivých studijních předmětů a anketou mezi experty. V závěru analýzy jsou navržena opatření směřující k lepšímu začlenění tématu deinstitucionalizace sociálních služeb do výuky se zřetelem k Minimálnímu standardu vzdělávání v sociální práci.

Efektivnost prostředků vynaložených v ústavní a v komunitní péči
Účelem této studie je srovnat efektivnost vynakládání finančních prostředků v ústavních a komunitních službách.

Hodnocení kvality sociálních služeb a ochrana práv uživatelů
Smyslem analýzy je zhodnotit úpravu, stav a činnost existujících institutů a mechanismů určených ke kontrole plnění Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením (Úmluva) a kvality sociálních služeb.

Individuální a společenské dopady využívání ústavních a komunitních služeb
Tato analýza vyhodnocuje a navzájem porovnává přínosy a náklady spojené s využíváním dvou v mnoha ohledech odlišných skupin sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením.

Kalkulace nákladů domácností
Pro modelování výpočtu nákladů domácností byla vytvořena kalkulačka.

Konceptualizace a vymezení společenských efektů (přínosů) transformace ústavních služeb na služby komunitní v ČR
Předmětem analýzy je návrh metodologického uchopení a vymezení společenských efektů, které budou plynout české společnosti z deinstitucionalizace sociálních služeb týkající se lidí s postižením na území ČR. Jednoduše řečeno kolik jsou společnosti ochotny platit za zdraví lidí se zdravotním postižením.

Postupně se analýza zabývá přínosy, které vznikají v důsledku deinstitucionalizace osobám s postižením, dále přínosy, které se týkají rodinných příslušníků a intaktní populace

Dále studie uvádí přehled a popis jednotlivých metod využitelných pro kvantifikaci či peněžní ocenění jednotlivých společenských efektů deinstitucionalizace. Na to navazuje dokumentace současného stavu na základě rešerše literatury. Rešerše je provedena zejména na základě zahraničních pramenů. V poslední kapitole je diskutována možnost provedení přenosu peněžních odhadů ze zahraničních studií do prostředí ČR.

Peníze za klientem
Tato studie mapuje využívané mechanismy distribuce prostředků z veřejných či veřejně spravovaných prostředků do sociálních služeb s tím, že společným rysem je úzká vazba na konkrétního člověka – klienta sociální služby. Všechny mechanismy mají za cíl posílit klienta v roli zákazníka služby.

Podpora uživatelů služeb při transformaci ústavní péče v péči komunitní
Studie je především určena sociálním pracovníkům a pracovníkům v přímé péči, kteří se významnou mírou podílejí na procesu transformace právě podporou a přípravou uživatelů na změny v jejich životě. Jde spíše o metodiku, která je doplněna konkrétními příklady.

Postoje poskytovatelů a krajů ke způsobům transformace ústavní péče
Cílem šetření bylo zmapovat postoje představitelů managementu ústavních zařízení a pracovníků odborů sociálních věcí na krajských úřadech v celé ČR ke způsobům transformace ústavní péče. Dozvíte se zde obecné výsledky tohoto dotazníkového šetření a v závěru studie naleznete samotný dotazník, o který se tato práce opírá.

Průběh transformace ve vybraných zařízeních
Analýza transformace tří ústavních sociálních služeb pro osoby s postižením. Analýza zkoumá stav vybraných zařízení: Domov Dědina Opočno, Domov bez zámku, Zámek Nová Horka. Analýza popisuje průběh transformace v každém z těchto zařízení z hlediska tří zúčastněných stran: poskytovatel sociálních služeb, uživatelů a zaměstnanců. Analýzy vychází spíše z kvantitativních dat získaných v průběhu dvou let.

Příspěvek k situaci osob pečujících o osoby s mentálním, kombinovaným a tělesným postižením a o osoby s poruchami autistického spektra
V této studii naleznete popsanou situaci lidí, kteří pomáhají se zajištěním podpory lidem s postižením žijícím v běžném prostředí (pečujících osob) a v tomto kontextu odhadnout budoucí potřebu sociálních služeb.

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením a transformace sociální péče v České republice
Tato práce je věnována právu na život v komunitě a závazkům státu, které vyplývají z Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. Práce je založena na přístupu k problematice postavení lidí se zdravotním postižením jako problematice respektu, ochrany a plnění práv této výrazně marginalizované skupiny lidí. Cílem práce je vymezení konkrétních prvků práva na život v komunitě a závazků České republiky vyplývající z tohoto práva.

Ústavní sociální služby v České republice
Analýza podává přehled a charakteristiku vybraných sociálních služeb. Tato část analýzy poskytuje základní vstupní informaci pro následné podrobnější vyhodnocení čtyř vybraných druhů pobytových sociálních služeb, které je stěžejní částí textu.

Vliv podpory pro pracovníky pobytových zařízení sociálních služeb v transformaci
Tato studie má za cíl zhodnotit poskytnutou podporu u vybraných zařízení (a jejich pracovníků) a její vliv na realizaci procesu transformace. Poskytnutou podporou je myšleno: vzdělávání, supervize, podpora při intervizi, prostor pro setkávání a sdílení praxe, stáže, apod. a to nejen ze strany MPSV, ale i do jiných externích subjektů.

Vliv transformace na komunitu
Z této analýzy se dozvíte, jakým způsobem ovlivňuje odchod klientů ze zařízení a jeho zrušení na straně jedné a naopak budování zařízení a příchod klientů na straně druhé. Cílem studie bylo zhodnocení sociálních a ekonomických dopadů transformačních procesů do života komunity a okolí. Řeší, zda existují socioekonomické dopady transformace na mikroregionální úrovni.

Zhodnocení dotačních titulů MPSV na podporu sociálních služeb z pohledu deinstitucionalizace
Analýza má za cíl zhodnocení dotačních titulů MPSV, zda podporovaly či nepodporovaly transformaci (deinstitucionalizaci) sociálních služeb. Studie se zaměřuje na:

– výši finančních prostředků tekoucích do sociálních služeb – ústavních a komunitních (podle druhu sociálních služeb) – od roku 2007,
– požadované finanční prostředky – náklady v rámci jednotlivých služeb – od roku 2007.

Hlavním cílem studie bylo tedy zhodnotit dotační programy MPSV, zda podporují proces transformace sociálních služeb – tedy zda přispívají k rozvoji služeb poskytovaných v komunitě, namísto služeb ústavních.