„V ústavu je moc lidí, hluk, málo soukromí. Všechno je podle pravidel a podle ostatních. Není tam volnost. Taky tam musím čekat, až mi někdo něco dovolí nebo pomůže. Připadám si tam jako malý kluk, i když už jsem dospělý.“ Takto vnímá pobyt v zařízení s velkou kapacitou jeden ze sebeobhájců – člověk s postižením, který ve veřejném prostoru mluví o svých zkušenostech, problémech a potřebách.

Setkání se sebeobhájci, která se uskutečnila na začátku července v Hradci Králové a Brně, jsou součástí řady diskusních akcí, které Ministerstvo práce a sociálních věcí pořádá v rámci přípravy nového akčního plánu pro deinstitucionalizaci a transformaci sociálních služeb. Snahou je vytvořit strategický dokument – realistický a funkční plán, který by měl v této oblasti definovat cíle a opatření na období 2026–2028 a nasměrovat budoucnost sociálních služeb v České republice.

„Považujeme za důležité, aby se na přípravě plánu podíleli ti, kterých se to přímo týká. Podněty lidí se zkušeností jsou pro nás velmi cenné a budeme se snažit nastavit pravidelnou spolupráci,“ říká Petra Zdražilová, vrchní ředitelka sekce rodinné politiky a sociálních služeb MPSV.

Na jednotlivých jednáních mimo jiné zaznělo, že je potřeba posílit terénní a ambulantní služby, podpořit neformálně pečující a jejich duševní zdraví, zabránit vzniku služeb mimo komunitu, zaměřit se na kvalitní vzdělávání a stabilitu pracovníků v sociálních službách, nastavit jasné standardy sociální práce. Kromě akčního plánu pro deinstitucionalizaci pracuje v současnosti MPSV i na strategii rozvoje sociálních služeb pro další desetileté období.

„K jednacímu stolu zveme ty, kteří mají chuť posouvat věci vpřed. Kvalitní plán pro další fázi transformace a rozvoje sociálních služeb můžeme vytvořit pouze společnými silami, sdílením zkušeností z praxe a spoluprací všech aktérů, kterých se budoucnost sociálních služeb týká,“ dodává Petra Zdražilová.