Tento dokument se zaměřuje na analýzu vývoje a současného stavu transformace a deinstitucionalizace ve čtyřech vybraných členských zemích EU - Irsko, Švédsko, Estonsko, Chorvatsko.
Cílem předkládaného dokumentu je nejen identifikovat klíčové rozdíly v přístupu k celému procesu a společné výzvy, ale také poskytnout doporučení vycházející ze zahraničních a historických zkušeností pro podporu procesu transformace a deinstitucionalizace v České republice, která se k tomuto trendu rovněž připojuje a usiluje o změnu systému péče a podpory.

Cílem této analýzy je navrhnout strukturu monitoringu a hodnocení procesu transformace a deinstitucionalizace sociálních služeb v České republice, která bude umožňovat pravidelné sledování a řízení tohoto procesu.
Struktura analýzy je rozčleněna na dvě hlavní části. První část se zaměřuje na analýzu aktuálního stavu procesu transformace na základě vybraných transformačních projektů, což poskytuje konkrétní pohled na jednotlivé aspekty tohoto procesu (kap. 2). Druhá část se zaměřuje na návrh metodologie a struktury monitoringu, který by měl umožnit efektivní sledování pokroku a hodnocení výsledků procesu transformace a deinstitucionalizace v České republice (kap. 3).

Výzkumná zpráva je součástí širšího vyhodnocení výzev Operačního programu Zaměstnanost (OPZ) zaměřených na „měkkou“ podporu transformace pobytových služeb a služeb komunitního typu. Jde o kvalitativní analýzu vybraných projektů realizovaných v rámci výzvy č. 37 OPZ založenou především na individuálních rozhovorech. Respondenty byli zástupci vyššího a středního managementu podpořených zařízení, a také pracovníci v přímé podpoře klientů. Součástí výzkumné zprávy je obsáhlá závěrečná zpráva veřejné zakázky zaměřené na realizaci rozhovorů od dodavatele STEM/MARK, a.s. s devíti „případovými studiemi“ z podpořených zařízení. Této závěrečné zprávě předchází stručné shrnutí klíčových poznatků z této zprávy v syntéze hlavních zjištění. Celkově výzkumná zpráva ukazuje přesvědčení všech zúčastněných aktérů, že další podpora přechodu od ústavní péče ke komunitní podpoře je do budoucna nezbytná, a dále že výzva č. 37 OPZ vhodně podpořila projekty v oblasti neinvestičních potřeb, pro které aktuálně neexistuje z hlediska zdrojů k podpoře z OPZ žádná skutečná alternativa. Třetím hlavním tématem syntézy i zprávy jsou poznatky z dobré a špatné individuální praxe v jednotlivých zařízeních.

Cílem „Komparativní analýzy zaměstnávání osob se zdravotním postižením v Evropě“ je analýza služeb a legislativních nástrojů pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Dále se analýza zaměřuje na provázanost sociálních služeb a služeb zaměstnanosti v Rakousku, Nizozemí, Švédsku a Maďarsku v komparaci s ČR.

Tato analýza zkoumá dopady realizované reformy psychiatrické péče na jednotlivé pilíře sociální politiky. První část obsahuje popis jednotlivých pilířů sociálního zabezpečení ve vztahu k osobám s duševním onemocněním. Druhá část identifikuje dopady opatření reformy psychiatrické péče do osmi definovaných oblastí. Ve třetí části jsou formulována doporučení pro další realizaci reformy psychiatrické péče.