Pomíjí doba, kdy lidé s různým druhem postižení umístění v ústavech sociální péče postávali za zdmi pozemků polorozpadlých zámečků a skrze mříže pozorovali pomalý tok života zapadlých obcí. Od osmdesátých let minulého století sice různí odborníci hovořili o potřebě přeměny těchto zařízení, kde v tichosti a ústraní přežívali (a dožívali) své životy tisíce lidí, ale z větší části šlo pouze o diskuse odborníků a k výrazné změně nikdy nedošlo.
Nejinak tomu bylo v případě příspěvkové organizace Srdce v domě z Klentnice u jihomoravského Mikulova. Jde o bývalý Ústav sociální péče pro dospělé ženy, který dnes poskytuje své služby lidem s mentálním a kombinovaným postižením. „Jihomoravský kraj je zřizovatelem organizace Srdce v domě,“ říká doktorka Libuše Holasová, vedoucí oddělení sociálních služeb Jihomoravského kraje. „Z podnětu ministerstva práce a sociálních věcí jsme naši příspěvkovou organizaci zařadili do pilotního projektu zabývajícího se transformací a deinstitucionalizací pobytových sociálních služeb,“ dodává k popisu zařízení Holasová.
Půl století Srdce v domě
Domov pro osoby se zdravotním postižením Srdce v domě poskytuje své služby již půl století. Jak název napovídá, jde o zařízení, ve kterém potřeby jednotlivých uživatelů podléhají rytmu domova. V takovémto prostředí nemohou lidé s postižením uplatňovat zcela svobodně a maximálně svoji osobní vůli a často se musí podřizovat pravidlům zabezpečujícím chod samotné organizace. Zapojením do pilotního projektu ministerstva dojde ke změně, jejímž cílem je zvýšení kvality života všech sto dvanácti uživatelů služeb domova, maximální naplnění jejich práv a jejich sociální začlenění. Ideálním stavem po dosažení změny tedy je, že lidé s mentálním a kombinovaných postižením již nebudou muset koukat skrze mříže zdí – tedy pokud se tak sami nerozhodnou – a budou se moci v rámci svých schopností seberealizovat.
V rámci organizace Srdce v domě vzniknou nové domácnosti po třech až šesti lidech s postižením. Každý bude mít k dispozici vlastní pokoj, pokud si nebude přát jinak. „Přitom bude stále zachovávána jejich osobnost a důstojnost, bude citlivě brán ohled na jejich zdravotní stav a míru a charakter postižení. Pracovníci organizace budou poskytovat klientům podporu, aby zvládali veškeré aktivity co nejvíce samostatně,“ popisuje očekávaný výsledek změny Libuše Holasová a dodává: „Podpora se netýká jen úkonů péče o vlastní osobu, ale obsahuje například i podporu v rozhodování. Pracovníci budou proškoleni v nových přístupech sociální práce. Prostřednictvím svých činností se tak budou snažit dodržovat a naplňovat mezinárodní Úmluvu o právech lidí s postižením - ve všech jejích článcích.“
Cíl změny a současnost
Lidé s mentálním a kombinovaným postižením budou mít možnost žít v přirozeném prostředí města či vesnice. Budou mít možnost využívat dostupné veřejné služby, jako jsou služby lékaře, kadeřníka, knihovny, obchodu, pekárny a podobně. Sami si rozhodnou o způsobu trávení svého volného času a během dne budou chodit do zaměstnání nebo denních center, kde se zapojí do terapeutických pracovních činností. Způsob jejich života se bude maximálně přibližovat způsobu života běžného občana.
„V současné době má organizace vypracovaný takzvaný Transformační plán, kterému předcházela pečlivá analýza klientů. Podle stanovené míry podpory byli vybráni konkrétní klienti (jako skupina) a podle jejich specifických potřeb jim byly navrženy jednotlivé domácnosti,“ komentuje současný stav přeměny organizace Libuše Holasová. Lidé s postižením jsou na běžný život soustavně připravováni praktickou přípravou, kdy s pracovníky domova nacvičují samostatné vaření a uklízení, samostatné dojíždění, nakupování a podobně. Pracovníci domova jim dále předávají informace o samotném procesu transformace.
Transformace zasáhne i personál organizace
Chce-li zřizovatel dosáhnout kýžené změny v domově, je jisté, že bude muset vyvinout značné úsilí a zkvalitnit služby personálu domova. V současnosti již v organizaci působí odborníci různých pomáhajících profesí, kteří spolupracují s Jihomoravským krajem a plánují proces přeměny. „V Srdci v domě pracuje takzvaný multidisciplinární tým, jehož zástupci jsou s námi v kontaktu a společně plánujeme proces transformace.“ Libuše Holasová klade důraz i na vzdělávání pracovníků přímo poskytujících své služby lidem s mentálním a kombinovaným postižením. „Pracovníci přímé péče jsou průběžně o transformaci informováni a jsou rovněž vzděláváni v nových oblastech. Například v dodržování a uplatňování práv osob se zdravotním postižením, alternativních formách komunikace, konceptu individuálního plánování zaměřeného na člověka a podobně.“
Vyjednávání o stavbách nových domácností
Za jednu z nejdůležitějších podmínek pro naplnění plánované změny je považováno vyjednávání se starosty okolních obcí a výběr lokalit vhodných pro stavbu nových domácností. V těchto vybraných lokalitách bude třeba více pracovat s veřejností a informovat ji o záměrech, které ovlivní životy lidí. Nově se budou častěji setkávat s lidmi s mentálním a kombinovaným postižením, což pro většinu z nich bude zřejmě novou životní zkušeností. Je tedy důležité věnovat pozornost informační a mediální kampani, protože laická veřejnost je mnohdy poznamenána předsudky a stereotypy o lidech z ústavní péče.
Každá plánovaná změna něco stojí. Stejně tomu je i v případě transformace a deinstitucionalizace bývalého ústavu sociální péče a dnes příspěvkové organizace Srdce v domě. „Jihomoravský kraj se v současnosti zaměřuje na získání finančních prostředků k transformaci za současného dodržování všech kritérií a parametrů, jak to vyžaduje ministerstvo práce a sociálních věcí,“ uzavírá téma přeměny domova Srdce v domě vedoucí oddělení sociálních služeb Jihomoravského kraje doktorka Libuše Holasová.
26. 7. 2011
Kontakty
Srdce v domě, příspěvková organizace
http://www.srdcevdome.cz
domov@srdcevdome.cz