Tato studie mapuje využívané mechanismy distribuce prostředků z veřejných či veřejně spravovaných prostředků do sociálních služeb s tím, že společným rysem je úzká vazba na konkrétního člověka – klienta sociální služby. Všechny mechanismy mají za cíl posílit klienta v roli zákazníka služby. Současně zdůrazňují primární úkol profesionálního poskytovatele sociální služby, a to být odborníkem na kvalitní poskytování služby, nikoliv na získávání zdrojů ve prospěch klienta. Zdůraznění těchto rolí poskytuje vzájemný partnerský vztah mezi klientem a poskytovatelem. Zároveň přispívá k procesu personalizace sociální služby.