Mapování vlivu transformace na uživatele zařízení bylo jednou z aktivit realizovaných v rámci projektu MPSV ČR Transformace sociálních služeb.
Cílem evaluačního šetření bylo zmapovat k jakým změnám a v jakých oblastech života uživatele sociální služby dochází v průběhu transformace pobytové sociální služby ústavního typu.
Evaluace nového stavu uživatelů probíhala formou dotazníkového šetření v 10 vybraných zařízeních pobytových sociálních služeb. Na základě tohoto šetření bylo zjištěno, že transformace pobytových sociálních služeb ústavního typu má pozitivní vliv na rozvoj kompetencí v oblasti rozhodování lidí s postižením žijících v těchto zařízeních.
Z dotazníkového šetření vyplynulo, že mezi oblasti, kde jsou klienti dlouhodobě v rozhodování nejvíce omezováni, patří bydlení a oblast právních vztahů. I přesto došlo ve sledovaném období k významné pozitivní změně (zvýšení možnosti výběru nebo podílu na rozhodování z 14% na 54,8,% klientů), na kterou mělo velký podíl postupné stěhování do nově vzniklých komunitních domácností.
Významný posun se projevil v oblasti životosprávy, kdy počet osob, které nemohly rozhodovat o své životosprávě významně poklesl (ze 40,2% na 1,5%). Zvyšující se možnost volby v rozhodování je úzce spojena s přestěhováním klientů do menších komunitních domácností, ale i se zavedením změn ve stávající ústavní službě. Velmi se to projevilo v přípravě stravy, v některých zařízeních přistoupili ke zrušení centrálního stravování, příprava a konzumace jídla probíhá v domácnostech klientů.
V porovnání s ostatními oblastmi je trávení volného času oblastí, kde mají klienti největší příležitost se rozhodovat. Ve sledovaném období došlo k významnému snížení četnosti odpovědi, že uživatel nemá možnost se rozhodovat nebo si vybírá z nabídky dané službou (z 36% na 32%) ve prospěch odpovědí, že uživatel rozhoduje sám a pracovníci mu pomáhají toho dosáhnout nebo se ho se ho ptají, co by chtěl.
V oblasti financí bylo znát, že některá zařízení začala realizovat pro své klienty kurzy hospodaření s penězi. Klienti se v návaznosti na tyto kurzy začali více starat o své peníze své potřeby konzultují přímo se sociální pracovnicí domácnosti. Možnost rozhodovat v určité míře o svých financích stoupl z 43% na 78,7%. Některá zařízení plánují postupné zavedení osobního účtu každému klientovi a tím zaniknutí hromadného depozitního účtu klientů organizace. Klient tak bude mít přehled a možnost nakládat se všemi svými financemi – důchodem, příspěvkem na péči i případnou mzdou.
Výstupy z evaluačních dotazníků mimo jiné ukázaly, že změna nesouvisí pouze s přestěhováním uživatele do komunitní služby, ale především se změnou nastavení poskytovaných služeb, kde hrají klíčovou a nezaměnitelnou roli samotní pracovníci.
Podrobnější informace (včetně grafů) můžete nalézt na:
Souhrnná zpráva z evaluace nového stavu uživatelů v 10 vybraných zařízeních sociálních služeb